Nejčastějším problémem byly úzkosti.
Každému třetímu z více než 230 tisíc zkoumaných pacientů, kteří prodělali covid, byly do šesti měsíců diagnostikovány neurologické či psychiatrické problémy, uvádí studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Psychiatry.
Podle agentury AFP jde zatím o nejrozsáhlejší výzkum vlivu covidu na mentální zdraví.
Autoři studie analyzovali elektronické zdravotní záznamy 236 379 pacientů po covide a zjistili, že diagnózu jednoho ze 14 častých neurologických či psychiatrických onemocnění dostalo 34 procent z nich.
Těžký průběh způsobil i mozkové příhody
V kontrolní skupině vědci zkoumali pacientů, kteří prodělali chřipku a respirační onemocnění.
Nejčastějším problémem, který byl pozorován u 17 procent pacientů po covide, byly úzkosti. 14 procent zkoumaných lidí mělo afektivní poruchy.
Méně časté bylo krvácení do mozku, které se vyskytlo u 0,6 procenta lidí, cévní mozková příhoda (u 2,1 procenta pacientů) a demence (0,7 procenta zkoumaných).
Jejich výskyt byl ale vyšší u osob, které měly těžký průběh. Cévní mozková příhoda byla diagnostikována sedmi procentům pacientů, kteří byli hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, a demence téměř dvěma procentům z nich.
Potřebný je další výzkum
„Výsledky našeho výzkumu ukazují, že onemocnění mozku a psychické obtíže jsou častější po překonání covidu než po chřipce a respiračních infekcích,“ uvedl Max Taquet, psychiatr z Oxfordské univerzity, který se podílel na vedení studie.
Upřesnil, že studie nedokázala určit, které konkrétní biologické či psychologické mechanismy stojí za vyšším výskytem obtíží a zdůraznil, že je nutné další zkoumání příčin, aby jim bylo možné předejít.
Obtíže jako úzkosti mohou být způsobeny stresem zažívání při onemocnění nebo hospitalizaci, zatímco cévní mozková příhoda nebo demence by mohly souviset s biologickým dopadem samotného viru nebo reakcí těla na infekci, uvedli podle zpravodajského portálu BBC autoři studie.
Přestože pro jednotlivce je riziko většiny onemocnění či obtíží malé, dopad na celou populaci by mohl být kvůli rozsahu pandemie „značný“, varoval Paul Harrison, další spoluautor studie, který rovněž působí na Oxfordské univerzitě.
